Zkratka SBS pochází z anglického názvu sick building syndrome. Koncept SBS byl původně vyvinut Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 1983. V definici, kterou předložila WHO, byla SBS definována jako „soubor nespecifických příznaků, včetně podráždění očí, nosu a krku, duševní únavy, bolesti hlavy, nevolnosti, závratí a podráždění kůže, které se zdají být spojeny s prací na určitých pracovištích, ale také školách a domácnostech.“
Příčiny jsou různé, ne každá nemocná budova je má všechny, a ne každá budova je nemocná. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo až 30 % nových a přestavovaných budov na celém světě uznáno za potenciální nositele syndromu nezdravých budov. Převážně se jedná o uzavřené kancelářské budovy. Uzavřené ve smyslu bez dostatečného přísunu čerstvého vzduchu.
Příznaky, které jednotlivý lidé pociťují, mohou být různé. Většinou se ale vyskytují tyto zdravotní problémy:
Jde sice o obecné příznaky, které mohou mít i jiný důvod. Nicméně pokud tyto symptomy zmizí po opuštění dané budovy, pak za nimi může opravdu stát syndrom nemocné budovy. V takovém případě je na místě podniknout kroky k odstranění nebo aspoň potlačení těchto problémů.
Ačkoliv je špatná kvalita vnitřního prostředí často spojována s vyvoláním SBS, je velmi náročné stanovit a zdůvodnit, co přesně je hlavním zdrojem, který je odpovědný za výskyt konkrétního symptomu. Poslední průzkumy však upozorňují, že mezi hlavní přispěvatele patří:
| PŘISPĚVATEL | FAKTOR / POPIS | PŘÍZNAKY |
|---|---|---|
| Fyzický | Teplota – Odchylka od prahu tepelné pohody (horké nebo studené). 21 °C se doporučuje pro lepší výkon a zdraví. | Rozptylování, snižování rychlosti produktivity. |
| Vlhkost vzduchu – Teplota nad 32 °C a relativní vlhkost nad 60 %. | Rostoucí plísně a houby, svalové křeče, mdloby, úpal, snížení zdravotní kondice. | |
| Větrání – Špatné větrání, méně než 8 l/s na osobu. | Snížení rychlosti produktivity, podráždění nosu a krku, bolesti hlavy, únava, astma, rýma a náchylnost k nachlazení a chřipce. | |
| Úroveň osvětlení – Špatná kvalita světla, špatná úroveň osvětlení. 1000 luxů je navrženo pro lepší výkon a zdraví. | Narušení spánkového vzorce, snížení rychlosti produktivity, zvýšená možnost výskytu nebezpečných událostí. | |
| Hluk – Nízkofrekvenční šum (20–100 Hz), expozice hluku v noci. | Rozptylování, ovlivnění výkonu, poruchy chování a kardiovaskulární účinky, problémy se sluchem, bolesti hlavy, zvýšení krevního tlaku. | |
| Kvalita vzduchu – Špatná kvalita vnitřního vzduchu, CO₂, SO₂, O₃, PM₁₀. | Onemocnění dýchacích cest, snižování rychlosti produktivity, únava, horší rozhodování. | |
| Elektromagnetické záření – Dlouhodobé vystavení emisím stavebních materiálů. | Onemocnění dýchacích cest a rakovina plic. | |
| Biologický | Plísně, houby a roztoči, 6-pentyl-2-pyron. | Respirační a alergická onemocnění, mukózní a kožní problémy, podráždění nosu. |
| Chemikálie | Stavební materiály, mikrobiální těkavé organické sloučeniny, formaldehyd, změkčovadlo texanol, jemný prach, koncentrace C₁₄ 3-OH, C₁₈ 3-OH, CO₂. | Mukózní, oční, nazální a krční příznaky, rýma a respirační problémy. |
| Psychosociální | Monotónní pracovní prostředí, pracovní stres. | Úzkost, deprese, nepohodlí v životním prostředí, pracovní zátěž a snížení výkonu. |
| Individuální | Pohlaví, genetická tendence k rozvoji alergie, atopie, rodičovské astma/alergie, kouření a psychický stav. | U jedinců s těmito charakteristikami je pravděpodobnější náchylnost k různým typům SBS. |
Zdroj: Sick building syndrome: are we doing enough? Autoři studie: Amirhosein Ghaffarianhoseini, Husam AlWaer, Hossein Omrany, Ali Ghaffarianhoseini, Chaham Alalouch, Derek Clements-Croome & John Tookey.
Alergie je nepřiměřená, přecitlivělá reakce organismu na podnět z okolí. Spolu s rozvojem civilizace, průmyslu a s poškozováním Životního prostředí stoupá v celém světě počet alergických onemocnění. Počet těchto onemocnění vzrostl za posledních dvacet let dvakrát až pětkrát. Nejzávažnějšími diagnózami jsou astma bronchiale a atopický ekzém, první je nejtěžší formou alergického onemocnění a nepříznivě ovlivňuje dýchací systém, druhá je onemocnění kůže a později může přecházet v bronchiální astma. Kromě evidovaných a léčených onemocnění je i celá f řada takových, která mají volný a nekontrolovaný průběh a až do vyššího věku nejsou rozpoznána, ani léčena. Je možné takové případy vyhledávat a zahajovat léčbu, ještě výhodnější ale může být vytipování vysoce rizikových jedinců a snaha onemocnění předcházet.
Roztoči – Mikroskopičtí členovci, kteří žijí v matracích, polštářích, kobercích a čalouněném nábytku. Největší problém způsobují jejich výkaly, které se dostávají do vzduchu.
Zvířecí alergeny – Nejde jen o srst – problémem jsou hlavně bílkoviny z kůže, slin nebo moči zvířat (např. kočky, psi, hlodavci). Tyto částečky ulpívají na površích a zůstávají v domácnosti dlouhodobě.
Plísně – Spory plísní lze snadno vdechnout – šíří se z vlhkých míst (koupelna, kuchyň, špatně větrané rohy, květináče).
Pyl – I když pyl pochází zvenčí, dostává se domů větráním nebo na oblečení. Uvnitř se může držet na površích nebo ve filtrech klimatizací.
Prach – Domácí prach je směs různých částic – z tkanin, šupinek kůže, sazí, pylu nebo rozpadlých zbytků hmyzu. Vdechování dráždí sliznice, i když nejste přímo alergik.
Chemikálie a vůně – Čisticí prostředky, osvěžovače vzduchu, vonné svíčky nebo laky mohou obsahovat látky, které dráždí dýchací cesty, zejména u citlivých jedinců nebo astmatiků.